Pages

neděle 17. května 2015

Folklorní rekreace do Prahy

V pátek brzy ráno jsme vyrazili do Prahy na krátkou rekreaci. Jednalo se o akci Navalis, jak jsem psala ve čtvrtek - článek ZDE. Celkem nás byly dva autobusy z Kunovic v obsazení jezdců, muziky, dětského souboru, členů chasy, tetiček a dalších potřebných lidí, kteří se o nás starali.

Cestu autobusem jsme si zpříjemnili zpíváním, aby nám to rychleji uteklo a v deset hodin jsme už byli v našem Top hotelu na Chodově. Nastalo rychlé chystání a oblékání do parádních krojů a přesun do centra Prahy k radnici. Odpolední program začal vyvolávkami jezdců a představením jízdy. My jsme se pak za nimi vydali v průvodu a po odpojení od jejich trasy jsme byli přes Vltavu přepraveni na loďce. Na Čertovce pak byla delší zastávka, kde jsme se mohli občerstvit vínem, koláčky a klobáskou. Netušili jsme, že to bude naše jediné jídlo a pití, až do večera.

Král a pážata (HLUK)

Následoval průvod do Senátu, kde zase byla dlouhá přestávka, při níž se většina krojovaných rozutekla a nikdo nevěděl, co má následovat dál. Na slibovanou prohlídku Senátu jsme se nedostali a jediné, co jsme mohli dělat, bylo odpočívat ve Valdštejnské zahradě. Nuda. Pak měli jezdci na nádvoří pár vyvolávek a odjeli po své trase, přičemž my jsme tam zůstali a nikdo další ne. Všichni si šli po svém. Nezbývalo nám nic jiného, než se pomalu přesunout k Chrámu sv. Víta a zase čekat. Jen pro představu, byli jsme zde asi o půl 4. a mše začínala v 6 hodin. Stále bez jídla a hlavně pití, na slunku asi 25° a my utáhlí v krojích. Paráda! :)

Naše zastoupení

Když už jsme se konečně dočkali začátku mše, tak nastal další problém - místa vyhrazená pro krojované byla obsazena normálními lidmi a ani po slušném zeptání nás nikdo sednout nepustil. Upřímně, už jsem byla naprosto znechucená, utahaná, a tak jsem je poslala do háje a místo mše jsem v kroji klečela na schodech před Chrámem další hodinu.

Když už jsme teda v kroji v Praze, tak to chce alespoň nějaké to seufí

Posledním bodem programu bylo odnesení atribut sv. Jana Nepomuckého z Chrámu na Křížovnické náměstí, kam jsme se dostali asi o půl 9. večer. Je potřeba dodat, že toto jediné z celého dne bylo dobře zorganizované! Průvod vypadal jako průvod, všichni jsme věděli, co máme dělat a bylo to opravdu hezké. Po odnesení atribut už jsme měli volno a dostali jsme se zpět do naší VIP zóny na Vltavě, kde nám v 9 večer dali bagetu a pití. Hurá! Nebýt pár lidí z Kunovic, které jsme za odpoledne potkali a když nás viděli, tak nám dali všechno, co měli, bychom asi až sem opravdu nedošli. V deset hodin nám byl nabídnut odjezd na hotel, se kterým jsme souhlasili všema deseti a celý tento den jsme zakončili na hotelovém pokoji, kde už jsme se bavili podle svého.

Atribut sv. Jana Nepomuckého

Jsem upřímná, a proto tento článek píšu tak, jak to opravdu bylo, a jak se na to dívám ze svého pohledu. Zkušenost to byla velká, ale opět se mi potvrdilo, že náš folklor do Prahy nepatří. Myslím si, že když už si někoho pozvu na svou akci, tak je samozřejmostí, že se o něj postarám a i o připravený program. Nic z toho nebylo. A to jsou dvě základní a nejdůležitější věci. Kdybych měla akci oznámkovat jako ve škole, tak je to 4 a to jen díky dobré organizaci průvodu z Chrámu.

Sobota už pro nás proběhla v uvolněném duchu. Ráno jsme se po snídani sbalili, jeli jsme do centra, kde byl rozchod a užívali jsme si pěkného počasí a krás našeho hlavního města. Poslední slíbená věc - projížďka na gondolách, se taky nekonala, což už nás po pátku vůbec nepřekvapilo, ale nahradili nám to projížďkou lodí, kde byli i naši kamarádi a známí z Hluku, takže plavba po Vltavě proběhla v opravdu velmi veselém duchu. :) No a domů jsme v pořádku přijeli v osm večer.

Naše sobotní Praha
Hezký zbytek neděle,
B.

2 komentáře:

  1. Trochu jiný pohled.
    ...z nádvoří senátu přesun do budovy senátu. Krátké zdravice, prohlídka senátu, bohatý raut. Pak přesun do parlamentu.
    Opět prohlídka parlamentu, raut na nádvoří.
    Měli jsme co dělat, aby jsme stihli přesun na nádvoří hradu.
    Pohled na mši podobný. Ale lidé nás hned pustili sednout na naše místa, když viděli, že jsme krojovaní.
    A večer půlnoční cesta metrem s velkým zpěvem.
    Za mě velká jedna.
    Moc povedená akce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář, my jsme bohužel takové štěstí neměli. Ale když už se na to dívám trošku z odstupem, tak jsem ráda, že jsem měla tu možnost reprezentovat v hlavním městě náš folklor.. a mít se jako vy, tak bych si opravdu nestěžovala. :)

      Vymazat